Stále další novely nebo lepší kontrolu?

Stále další novely nebo lepší kontrolu?

Pro odbornou veřejnost, která se zabývá veřejnými zakázkami na straně uchazečů, a která je již do určité míry unavena zdlouhavými diskusemi nad novelou zákona a možná pociťuje i jistou skepsi k přínosům avizovaných změn, nabízím dnes poněkud odlišný pohled na zadávání veřejných zakázek. Snad takové úvahy k novelám i patří.

Rozhodně se nedá popřít fakt, že každý právní předpis vyžaduje nezbytnou novelizaci. Je to nutné kvůli změnám evropských právních norem, v zájmu logické provázanosti a systémovosti vnitrostátní legislativy, ale i kvůli prostému faktickému vývoji, protože tak jak zákon ovlivňuje praxi, tak i praxe zpětně ukazuje, kde by se měl zákon upravit tak, aby způsoboval zamýšlené účinky.

Zákon o veřejných zakázkách patří do skupiny těch zákonů, které podléhají zvýšené mediální pozornosti a od kterých si mnoho slibujeme. Otázkou ovšem je, jestli jeho dodržování také tak důsledně vyžadujeme, kontrolujeme a nedodržování sankcionujeme. Osobně jsem toho názoru, že problematice zadávání veřejných zakázek by spíše než další obsahová novela prospěla důslednější kontrola ze strany kontrolního orgánu. V této souvislosti bych se rád zastavil i u jednoho institutu správního práva, který je některými uchazeči využíván při obhajobě jejich zájmů.

§ 42 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), dává jakémukoli subjektu možnost podat podnět, aby správní orgán zahájil z moci úřední správní řízení. Tento institut je některými uchazeči využíván i při zadávání veřejných zakázek podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o veřejných zakázkách“). Někdy je taková snaha motivována snahou obejít kauci, skládanou povinně v případě návrhu na přezkum v souladu s § 115 zákona o veřejných zakázkách, jindy ale znamená pro uchazeče poslední možnost, jak docílit nápravy (či alespoň potrestání zadavatele za porušení zákona), pokud je pro uchazeče kauce buď příliš vysoká, nebo pokud například zadavatel zrušil zadávací řízení v „souladu“ se zákonem, fakticky tím ovšem zamezil možnosti námitek či návrhů na přezkum. Výhodou takového postupu je i to, že jeho uplatnění není vázáno žádnými lhůtami....
 

Autor: Mgr. Marek Šrámek (vedoucí právního oddělení společnosti OTIDEA a.s.)

Pokračování naleznete již brzy ve Zpravodaji č.17