Hodnotící kritéria a hodnocení nabídek

HODNOTÍCÍ KRITÉRIA A HODNOCENÍ NABÍDEK  (1.  část)

I. HODNOTÍCÍ KRITÉRIA

Hodnotící kritéria lze obecně charakterizovat jako určité parametry, podle kterých dochází k hodnocení podaných nabídek jednotlivých dodavatelů co do jejich výhodnosti pro zadavatele. Úpravu kritérií plnící shodný účel obsahoval jak zák.č. 199/1994 Sb. o zadávaní veřejných zakázek (kritéria pro hodnocení nabídek), tak zák. č. 40/2004 Sb. o veřejných zakázkách (kritéria pro zadání veřejné zakázky). S ohledem na svůj význam představují hodnotící kritéria jeden z rozhodujících faktorů pro zadání veřejné zakázky a v souladu s evropským právem musí příslušná národní právní úprava zaručovat jejich objektivní povahu, soulad se zásadami transparentnosti, nediskriminace a rovného zacházení a umožňovat posouzení nabídek v podmínkách účinné hospodářské soutěže.¹ 
Lze konstatovat, že stávající  právní úprava hodnotících kritérií obsažená v § 78 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „zákon“) a představující transpozici zejména čl. 53 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31.3. 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby (dále také jen „směrnice“), poskytuje k naplnění uvedeného cíle evropského práva dostatečné předpoklady.
Existující právní úprava umožňuje zadavateli volbu mezi dvěma základními hodnotícími kritérii a sice :

   a)    ekonomickou výhodností nabídky nebo

   b)    nejnižší nabídkovou cenou

přičemž možnost uvedené volby zákon kategoricky omezuje pouze v případě veřejných zakázek zadávaných v soutěžním dialogu, kde jediné přípustné hodnotící kritérium představuje ekonomická výhodnost nabídky. V případech ostatních zadávaných veřejných zakázek přestavuje klíčový faktor pro volbu hodnotícího kritéria druh veřejné zakázky nebo složitost jejího předmětu, zejména však vypovídající hodnota nabídkové ceny ve vztahu k očekávaným vlastnostem veřejné zakázky, čili, zda je pro rozhodování zadavatele o zadání veřejné zakázky významná pouze cena nabízeného plnění nebo jeho celková ekonomická výhodnost. Pouze výše nabídkové ceny je pro zadavatele rozhodujícím faktorem zpravidla v případě zadávání veřejných zakázek na plnění běžného charakteru, celková ekonomická výhodnost hraje většinou hlavní úlohu u zadávaných veřejných zakázek se specifickým předmětem.

Z důvodu zachování zásady transparentnosti je zadavatel zásadně povinen uvést zvolené základní hodnotící kritérium v úplné podobě již v oznámení nebo výzvě o zahájení zadávacího řízení a takto zvolené hodnotící kritérium je v průběhu zadávacího řízení možné pouze blíže specifikovat, nikoli však měnit. ²  Pokud není uvedení úplné podoby hodnotících kritérií v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení možné objektivně možné (zejména z prostorových důvodů), je plný obsah přípustné specifikovat v zadávací dokumentaci nebo dokumentaci soutěžního dialogu, popřípadě ve výzvě k podání nabídky v užším řízení či v jednacím řízení s uveřejněním nebo ve výzvě k účasti v soutěžním dialogu. V případě zvoleného základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky je zadavatel povinen v těchto dokumentech uvést jednotlivá dílčí hodnotící kritéria včetně skutečností, které budou v rámci nich hodnoceny a váhy vyjádřené v procentech, kterými přisuzuje význam jednotlivým dílčím hodnotícím kritériím. Stanovená váha může být přitom u jednotlivých dílčích kritérií shodná, povinnost jejího uvedení odpadá pouze v objektivně odůvodněných případech (zejména v případě soutěžního dialogu). V takovém případě uvádí zadavatel dílčí hodnotící kritéria v sestupném pořadí podle přisuzovaného významu.

Pokračování naleznete již nyní ve Zpravodaji č.15