Seriál novela zákona o veřejných zakázkách č.4

Seriál k novele zákona o veřejných zakázkách a otázkám týkajícím se této problematiky pod patronací ministerstva pro místní rozvoj ČR připravil Deník a zpravodajský portál vz24.cz.

Kompletní seriál novela zákona o veřejných zakázkách:

• č. 1: 6. Února 2012
• č. 2: 13. Února 2012
• č. 3: 20. Února 2012
• č. 4: 27. Února 2012
• č. 5: 5. Března 2012
• č. 6: 12. Března 2012
• č. 7: 19. Března 2012
• č. 8: 26. Března 2012
• č. 9: 2. Dubna 2012
• č. 10: 16. Dubna 2012

Poradna

Odpovídá Veronika Kadlecová,
vedoucí Informačního centra
ministerstva pro místní rozvoj.
Foto:MMRČR

Jak máme postupovat v případě, že chceme v jednom roce rekonstruovat školu a zároveň obměnit její vybavení. Stavební práce by se měly pohybovat kolem deseti milionů korun bez DPH a dále chceme nakoupit počítače a nábytek za přibližně jeden milion korun. Musíme tyto zakázky zadat najednou, anebo lze zadat samostatně stavební práce podle zákona č. 137/2006 a dodávky jako zakázku malého rozsahu? Domníváme se, že obsah obou zakázek je věcně natolik odlišný, že to možné je.

Podle § 16 zákona o veřejných zakázkách se na stavební práce započítává předpokládaná hodnota dodávek, pokud tyto dodávky nejsou nezbytné k provedení předmětu veřejné zakázky na stavební práce. V uvedeném případě zadavatel zadává stavební práce v hodnotě 10 milionů Kč, půjde tedy o podlimitní veřejnou zakázku.
Pokud jde o dodávku výpočetní techniky, zastáváme názor, že tyto dodávky nejsou nezbytné k provedení stavební zakázky, tj. zakázka může být splněna i bez této dodávky, bezprostředně nesouvisí se stavebními pracemi, a tudíž ji nelze zahrnout do veřejné zakázky na stavební práce. Veřejnou zakázku na dodávku nábytku je třeba posoudit s ohledem na charakter nábytku; musí se opět jednat o nábytek, který bezprostředně nesouvisí se stavbou (například nejde o vybavení pevně spojené se stavbou, které je do stavby zakomponováno).
Pokud dodávka nábytku není nezbytná pro provedení stavebních prací, do veřejné zakázky na stavební práce se nezahrne.

Jak máme postupovat, když nám do zadávacího řízení podaly nabídku dvě firmy, které jsou obě společnostmi s ručením omezeným a mají společného jednoho ze dvou jednatelů. Jedna z těchto firem vlastní podle výpisu z obchodního rejstříku 90 procent obchodního podílu druhé firmy. Domníváme se, že když obě firmy jsou kontrolovány shodným jednatelem a shodnými společníky, nejsou vůči sobě v nezávislém postavení, a proto ve své podstatě jednají jako jeden uchazeč o veřejnou zakázku. Jaký je váš názor na vyloučení obou firem z účasti v zadávacím řízení?

Zákon o veřejných zakázkách v platném znění tuto situaci neřeší. V § 69 odst. 2 je stanoveno, že dodavatel, který podal nabídku, nesmí být současně subdodavatelem, jehož prostřednictvím jiný dodavatel v tomtéž zadávacím řízení prokazuje kvalifikaci.
Dále je stanoveno, že pokud dodavatel podá více nabídek samostatně nebo společně s dalšími dodavateli, nebo je subdodavatelem, jehož prostřednictvím jiný dodavatel v tomtéž zadávacím řízení prokazuje kvalifikaci, zadavatel všechny nabídky podané takovým dodavatelem vyřadí.
Pokud však v zadávacím řízení podají nabídku dva odlišné subjekty, byť personálně a majetkově propojené, jedná se z pohledu zákona o veřejných zakázkách o nabídku dvou dodavatelů, nikoliv jednoho. V těchto případech nemá zadavatel zákonný důvod pro vyloučení uvedených dodavatelů.

Klíčem je vědět co chci a jak to chci

Veřejná zakázka není jediný způsob jak transparentně a výhodně pořídit zboží či služby

ALENA ADÁMKOVÁ

---

Dobrá příprava je jedním ze základních kamenů úspěchu. Bez dobře napsané zadávací dokumentace si jen koledujete o pořádný průšvih. Šance, že skončíte v problémech, se totiž násobí každou další chybou. Každý, kdo se chystá vypsat veřejnou zakázku, ať již reprezentuje malou obec do tisíce obyvatel nebo řídí metropoli, by si měl nejprve udělat přehled o nabídce na trhu a ujasnit si několik základních otázek. A nebude ani na škodu, když si je bude postupně odškrtávat.

• Co chci a v jakém množství či kvalitě?
• Jak to chci získat?
• Kolik do toho mohu a chci investovat?
• Jak se orientuji v dané části trhu a kdo by mi mohl poradit?
• Kdy to chci a kdy to opravdu potřebuji?

Z konkrétních odpovědí na tyto na první pohled banální otázky se pak začíná skládat samotná kostra zamýšlené veřejné zakázky, potažmo i zadávací dokumentace. Nejprve se musí zadavatel rozhodnout, zda upřednostní soutěž o nejnižší cenu, nebo zohlední i další kritéria v rámci ekonomické výhodnosti. Pak již nastává chvíle, kdy je možné napsat základní body zadávací dokumentace.

A už píšeme

V případě předmětu jde o přesný popis toho, co chceme zakázkou získat. Byť se vám může některá formulace zdát až triviálně jednoduchá, řiďte se pravidlem: „Co je psáno, to je dáno.“ Proto je rozhodně lepší být vždy co nejkonkrétnější. Třeba tak, že nenapíšete ‚chceme barevnou multifunkční tiskárnu‘, ale vyspecifikujete i její výkon, rozsah formátů, energetickou třídu, mobilitu či možnost připojení do sítě včetně pokročilých nastavení. Co však rozhodně nesmíte napsat, je obchodní značka, pokud existuje na trhu více konkurenčních výrobků.
Podrobným popisem předmětu také již začínáme nastavovat hodnotící kritéria. Kdybychom do výše uvedené tiskárny obstarávali papír, pak je asi jediným vhodným kritériem pouze cena. V případě nákupu sofistikované elektroniky se ale rozhodně vyplatí zvážit i jiné parametry. Například náklady na roční provoz, když víme, že vytiskneme 30 tisíc barevných kopií a 70 tisíc černobílých.
Některé části zadávací dokumentace jsou dány zákonem. Týká se to například základních kvalifikačních kritérií, jako jsou třeba požadavky, aby zájemce neměl dluhy vůči českému státu, nebyl v insolvenci či usvědčen z trestné činnosti. Dalšími parametry bývají konkrétní kvalitativní či technické požadavky. Kvalifikace má mít jediný cíl – aby nabídku podaly firmy, které mají na to, aby dané zboží dodaly.

Předmět a kritéria

Obecně ale platí, že čím jednoduší je předmět veřejné zakázky navíc hodnocený podle ceny, tím volnější by kritéria měla být. Kancelářský papír může koupit a prodat prakticky každý, když ale budete hodnotit advokáty či poradce podle ekonomické výhodnosti, musíte kvalifikaci nastavit poměrně přísně.
Pokud budete chtít někoho pro zastupování před správním soudem ve věci stavebních řízení, mělo by být v kvalifikaci napsáno, že se může přihlásit jen advokát, který se specializuje na stavební právo.
Na druhou stranu každý požadavek v rámci kvalifikace musí být odůvodněný a přiměřený. Zákon o veřejných zakázkách jasně zakazuje napsat zakázku na míru jedné firmě. Pokud je takový případ odhalen, Úřad na ochranu hospodářské soutěže má poměrně rozsáhlé možnosti, jak takové zadavatele potrestat.

PRÍŠTE– 5. března:
Jak vybrat vítěze musí být jasné.
Píšeme zadávací dokumentaci – nastavujeme hodnoticí kritéria a vytváříme návrh smlouvy.

Pohledem starostů

K žádným výrazným změnám u nás asi nedojde, už od voleb se snažíme o transparentnost

PETRA QUITTOVÁ

---

Od roku 2010, po volbách, jsme nastolili transparentnost všech veřejných zakázek, a to zveřejňováním na webových stránkách a na úřední desce. Byla vypracována a zaktualizována metodika veškerých výběrových řízení – postupy, stanovení komisí, určení hranic pro výběrová řízení. Veřejným zakázkám se u nás věnují jeden neuvolněný místostarosta a vedouci podle příslušných odborů, pro jaké je veřejná zakázka vypisována. Tedy například bytový odbor, vnitro, školství nebo jiný. Maximálně jsou to čtyři lidé.

Změny nečekáme

V naší městské části nejsou častá výběrová řízení podlimitního rázu (od dvou do pěti milionů Kč), spíše pouze malého rozsahu. V případě větších finančních částek vypisujeme výběrová řízení pro zajištění veřejných zakázek podlimitních či nadlimitních. Díky novele zákona u nás pravděpodobně nedojde k žádným výrazným změnám, neboť podle naší metodiky děláme výběrová řízení již nad 40 001 Kč, do 500 tisíc Kč bez DPH.

MEZI PLOTY. Známý divadelní a hudební festival se nekoná jen v Praze, ale také v areálu černovické psychiatrické kliniky. Foto: archiv města

Naše čtvrť

Černovice ještě jako samostatná obec vznikly před více než sedmi sty lety. Území moderní městské části Brno-Černovice bylo připojeno k Brnu postupně v několika fázích. Od konce roku 1990 jsou pak jedním z významných obvodů města. Čtvrť se rozkládá na východním, levém břehu řeky Svitavy a dnes v ní žije více než sedm a půl tisíce lidí. Černovice se skládají z menších Starých a větších Nových Černovic. Původně převážně zemědělská a zahrádkářská obec se postupně změnila v průmyslovou čtvrť. Známá je například průmyslová oblast Černovické terasy.

Autorka je první místostarostkou městského úřadu Brno-Černovice.

 

Brno-Černovice

počet obyvatel:
       7680
rozpočet 2011:
        51 095 tisíc Kč
rozpočet 2012:
       61 858 tisíc Kč

zakázky v roce 2011:
       zrhuba 13 milionů Kč
zakázky pro rok 2012:
       zhruba 15 milionů Kč
počet uvolněných funkcionářů:
       2
veřejným zakázkám se věnuje:
       do čtyr lidí

Náš seriál

Seriál k novele zákona o veřejných zakázkách a otázkám týkajícím se této problematiky pod patronací Ministerstva pro místní rozvoj ČR připravil Deník a zpravodajský portál vz24.cz. Své dotazy a podněty můžete posílat na e-mailovou adresu: verejnezakazky@denik.cz