Facebook Twitter Mail RSS kanál
Dnes je úterý 20. 8. 2019

Přeskočit navigaci

Nacházíte se zde: Zpravodajství » Články » Výběr sporných privatizací velkých firem v ČR

Výběr sporných privatizací velkých firem v ČR

Výběr sporných privatizací velkých firem v ČR

7.10.2015 10:10, Zdroj: ČTK

Praha - Výběr sporných privatizací velkých firem v ČR (soud začne 9. října řešit kauzu privatizace společnosti OKD z roku 2004, při níž podle obžaloby vznikla škoda 5,7 miliardy korun):

 

Mostecká uhelná společnost (MUS):

Část akcií firmy šla do kuponové privatizace, další část akcií stát rozdal městům a obcím. Státu zůstal zhruba 46procentní podíl. V roce 1999 vláda Miloše Zemana (ČSSD) rozhodla, že prodá zbývajících 46 procent společnosti Investenergy, napojené na skupinu Appian. Stát za akcie dostal 650 milionů korun. Privatizaci MUS šetřila protikorupční policie pro podezření, zda nebyla ovládnuta za peníze určené na budoucí rekultivace. V létě 2008 byl případ odložen.

V roce 2005 se případem začala zabývat švýcarská policie, která šetřila podezření, že z MUS byly nelegálně vyvedeny peníze a poté "vyprány" právě ve Švýcarsku. Případ skončil u soudu, podle kterého stát dostal za akcie MUS mnohem méně, než činila jejich hodnota. Soud odhadl rozsah škody způsobené ČR na více než dvě miliardy korun. V říjnu 2013 švýcarský soud potrestal exmanažery MUS Jiřího Diviše, Antonína Koláčka, Marka Čmejlu, Petra Krause a Oldřicha Klimeckého za podvody a praní špinavých peněz nepodmíněnými tresty vězení od roku a čtyř měsíců do čtyř let a čtyř měsíců (stíhaný Luboš Měkota zemřel). Belgický finančník Jacques de Groote dostal peněžitý trest. Muži trvají na své nevině a proti verdiktu soudu se odvolali.

V ČR jsou bývalí manažeři MUS stíháni ze zneužití informace a postavení v obchodním styku. Policie je podezřívá, že z MUS vyvedli 150 milionů dolarů (přes tři miliardy korun), které využili na nákup akcií MUS. Viní je také z podvodu při privatizaci firmy v roce 1999. Vedle bývalých manažerů dolů jsou v kauze stíháni také bývalý náměstek ministra průmyslu Robert Sýkora za přijímání úplatku a zbrojař Pavel Musela z podplácení. Podle žalobce jejich stíhání souvisí s rozhodováním vlády o prodeji akcií MUS.

 

Rakona:

Počátkem 90. let potomci rodiny Ottů zažalovali ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci za to, že odmítlo jejich restituční nároky na rakovnickou firmu Rakona. Fond národního majetku prodal Rakonu společnosti Procter and Gamble v září 1991, tedy ještě před vypršením lhůty pro uplatnění restitučních nároků. Restituční nároky potomků Ottových zamítly všechny české orgány včetně Ústavního soudu vzhledem k tomu, že Rakona byla znárodněna již před únorem 1948. V březnu 2000 Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku rozhodl, že ČR musí zaplatit dědicům původního majitele Rakony Františka Otty přes deset milionů korun. Rozsudek nezměnil nic na rozhodnutí českých soudů o restituci, ale konstatoval, že soudy porušily článek šest Evropské úmluvy o lidských právech týkajících se práva na spravedlivý proces.

 

Unipetrol:

V srpnu 2005 Česká televize (ČT) uvedla, že ředitel kabinetu premiéra Jiřího Paroubka Zdeněk Doležel (oba ČSSD) opustil funkci pro podezření z korupce. Jeho odchod údajně souvisel s privatizací Unipetrolu koncernem PKN Orlen. Doležel se podle ČT kvůli privatizaci sešel s polským lobbistou Jackem Spyrou. Televize Nova poté odvysílala reportáž, podle které si Doležel při rozhovoru se Spyrou řekl o úplatek pět milionů korun slovy "pět na stole v českých". Doležel podle žalobců v roce 2005 žádal po Spyrovi úplatek s tím, že ovlivní privatizaci Unipetrolu ve prospěch společnosti Seta, za kterou stál podnikatel Tomáš Pitr. V prosinci 2010 soud Doleželovi uložil dvouletý trest vězení podmíněně odložený na pět let. Doležel chtěl podle soudkyně za úplatek dodat Pitrovi přes Spyru informace, které získal na jednání v Polsku.

V říjnu 2005 poslanci zřídili sněmovní vyšetřovací komisi s cílem objasnit roli vlády a soukromých subjektů v privatizaci Unipetrolu polskému koncernu PKN Orlen. V lednu 2006 přišla komise se závěrem, že vláda se při privatizaci Unipetrolu žádných zásadních chyb nedopustila. Rozhodnutí kabinetu podle komise nikdo neovlivnil a Unipetrol se podařilo prodat za odpovídající cenu. Prodej Unipetrolu zkoumal i polský Sejm a začala jej vyšetřovat krakovská prokuratura.

Hodnocení článku:

Známkování jako ve škole:

Zatím nehodnoceno.


Komentáře čtenářů

Ještě zde nejsou žádné příspěvky.


Přidat příspěvek

Není povoleno vkládání HTML.

* Údaje označené hvězdičkou a tučně jsou povinné.

Zaokrouhlete a sečtěte (1.6 + 33.4) *

Zpět na přehled