Facebook Twitter Mail RSS kanál
Dnes je pondělí 18. 3. 2019

Přeskočit navigaci

Nacházíte se zde: Zpravodajství » Články » Verdikt NS o imunitě poslanců v kauze Nagyová nemůže ÚS zkoumat

Verdikt NS o imunitě poslanců v kauze Nagyová nemůže ÚS zkoumat

Verdikt NS o imunitě poslanců v kauze Nagyová nemůže ÚS zkoumat

17.7.2013 14:32, Zdroj: ČTK

Brno - Rozhodnutí Nejvyššího soudu (NS) v kauze exposlanců ODS nelze napadnout u Ústavního soudu (ÚS). Zřejmě neexistuje ani žádný způsob, jak by se mohli ústavní soudci rychle vyjádřit k výkladu poslanecké imunity, kritizovanému části odborné veřejnosti. ČTK to dnes řekl generální sekretář ÚS Ivo Pospíšil. Zároveň zpochybnil možnost, že by prezident Miloš Zeman mohl požádat soudu o výklad, jak naznačila ministryně spravedlnosti Marie Benešová. Ministryně by podle něj musela upřesnit, jaký typ podnětu má na mysli.

"Rozhodnutí Nejvyššího soudu nemá kdo napadnout u Ústavního soudu," řekl Pospíšil. Státní zastupitelství tuto pravomoc nemá, poslanci k tomu zase nemají důvod, protože rozhodnutí je pro ně příznivé. Verdikt Nejvyššího soudu, díky kterému se Ivan Fuksa, Petr Tluchoř a Marek Šnajdr dostali z vazby na svobodu, je tak konečný. Možnosti zahájení řízení před Ústavním soudem jsou jasně vymezené v zákoně - a žádná z nich nyní nepřipadá v úvahu.

Benešová dnes novinářům řekla, že zřejmě doporučí Zemanovi, aby se obrátil na Ústavní soud kvůli výkladu části ústavy týkající se poslanecké imunity. Nejvyšší soud podle ní imunitu vykládá příliš extenzivně. Závazné výklady však podle Pospíšila poskytoval federální Ústavní soud, ten současný už tuto možnost nemá, na což v roce 2005 narazil také tehdejší prezident Václav Klaus.

Klaus tehdy dopisem požádal ústavní soudce, aby mu sdělili svůj názor na to, zda je připravovaná evropská ústava v souladu s českou. Předseda soudu Pavel Rychetský však ve své odpovědi upozornil na to, že se Ústavní soud může zabývat jen oficiálním podnětem, což Klausův dopis nebyl. Experti to tehdy označili za správnou reakci - Ústavní soud totiž nemůže poskytovat nějaké "předběžné porady".

Ke zvolenému výkladu poslanecké imunity by se tak Ústavní soud mohl vyjádřit až poté, co kauza případně projde všemi stupni soudní soustavy, pokud bude někdo pravomocně odsouzen a podá ústavní stížnost.

Další teoretickou procesní možností je podle Pospíšila stížnost pro porušení zákona. Ministryně spravedlnosti by ji mohla podat v případě, že bude trestní stíhání zastaveno. Stížnost by mířila znovu k Nejvyššímu soud. I kdyby pak soud rozhodl, že byl porušen zákon ve prospěch exposlanců, šlo by pouze o akademický výrok, který nemůže vést k jejich opětovnému stíhání.

Tři exposlanci čelí obvinění z korupce. Šnajdr, Tluchoř a Fuksa se po rebelii proti vedení své strany loni vzdali poslaneckého mandátu. Umožnili tak schválení daňového balíčku bývalé vlády Petra Nečase, se kterým kabinet spojil hlasování o důvěře. Fuksa a Šnajdr poté získali funkce v dozorčích radách státních firem. Nejvyšší soud podle dostupných informací rozhodl, že politické dohody a kompromisy kryje poslanecká imunita. Proto vyňal exposlance z pravomoci orgánů činných v trestním řízení, a to pro období, kdy ještě zastávali poslanecký mandát.

Hodnocení článku:

Známkování jako ve škole:

Zatím nehodnoceno.


Komentáře čtenářů

Ještě zde nejsou žádné příspěvky.


Přidat příspěvek

Není povoleno vkládání HTML.

* Údaje označené hvězdičkou a tučně jsou povinné.

Zaokrouhlete a sečtěte (0.2 + 19.4) *

Zpět na přehled