Umělci: Církevní restituce by se neměly stát předvolebním tématem

Praha - Téměř čtyři desítky osobností českého kulturního, sportovního i veřejného života věří, že zákon o církevních restitucích, který má nyní projednat Senát, po více než 20 letech od listopadu 1989 částečně vyrovná křivdy způsobené komunistickým režimem církvím a věřícím. Signatáři provolání by rovněž uvítali, kdyby se celá věc nestala "politickou a ideologickou zbraní" v nadcházejících krajských volbách.

"Lze konečně přijmout zákon, který jednou provždy vyřeší otázku, kdo na koho doplácí," píší v provolání, jehož text ČTK poskytl režisér Jiří Strach. Vedle něj svůj podpis připojili například i herci David Švehlík, Ivan Trojan, Jiřina Jirásková nebo Dagmar Havlová, zpěvačky Lucie Bílá a Pavlína Filipovská, houslista Václav Hudeček, básník Zdeněk Rotrekl, podnikatel Jiří Lobkowicz nebo i česká reprezentantka ve sportovní střelbě Lenka Marušková a předsedkyně Konfederace politických vězňů Naděžda Kavalírová.

Vládní návrh zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi má dnes posoudit senátní výbor. Návrh zřejmě ale v Senátu narazí na nesouhlas levicové opozice, Horní parlamentní komora tak předlohu pravděpodobně vrátí do Poslanecké sněmovny.

Zákon počítá s tím, že církve by měly dostat asi polovinu někdejšího majetku v hodnotě zhruba 75 miliard korun, který je v držení státu. Za ostatní majetek pak mají získat náhradu 59 miliard korun během 30 let. K této částce by se ovšem připočítávala inflace. Stát by naopak církvím přestal hradit platy duchovních.

"Má jít o vyrovnání, kdy nebudeme církve platit z našich daní, ale budou hospodařit samostatně na vlastní odpovědnost," uvedli k navrhovanému zákonu signatáři provolání. Zmínili v této souvislosti rovněž pomoc církví společnosti, a to prostřednictvím jejich škol, nemocnic, hospiců a charity. "Postupné splácení během třiceti let nebude o mnoho vyšší než nynější platby ze státního rozpočtu, které tvoří necelé dvě tisíciny rozpočtových výdajů. Pro představu: za tuto částku bylo nakoupeno 15 obrněných transportérů Pandur," dodali podepsaní.

Několik občanských sdružení a iniciativ v čele s aktivistkou Lenkou Procházkovou má k vrácení majetku církev ale jiný názor. Podle nich církev na něj nemá právo, protože ho nevlastnila. Upozorňují také, že církev již některý majetek pro svoji činnost dostala.

Senátní hospodářský výbor dnes podle očekávání doporučil Senátu zamítnout vládní návrh majetkového vyrovnání mezi státem a církvemi. Pokud návrh horní komora zamítne a vrátí zpět poslancům, bude vláda potřebovat nejméně 101 hlasů ve sněmovně, aby senátní veto přehlasovala. Opozice vyrovnání odmítá a ve sněmovně se ho neúspěšně pokoušela odmítnout. V Senátu má ale většinu.

Stejně jako hospodářský se k předloze dnes postavil i senátní ústavně-právní výbor. Senát bude o zákonu rozhodovat příští týden. Vládní koalice pak bude mít možnost senátní veto přehlasovat ve sněmovně v září.

Návrh zákona, který mezi odpůrci budí silné vášně, počítá s tím, že církve by měly dostat asi polovinu někdejšího majetku v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za ostatní majetek pak mají získat náhradu 59 miliard korun během 30 let. K této částce by se ovšem připočítávala inflace. Stát by naopak církvím přestal hradit platy duchovních.

Poslanci do předlohy vložili ustanovení, podle něhož církve budou muset prokázat, že jim vracený majetek patřil. To dnes ve výboru potvrdil i náměstek ministryně kultury František Mikeš, když zdůraznil, že důkazní břemeno při vydávání majetku bude na žadateli. Jak také řekl, nebudou se vracet věci v soukromém vlastnictví nebo například školky.

Uvedl také, že zatímco výnosy z církevního majetku ve vlastnictví státu představují podle odborného odhadu ročně tři miliardy, náklady na církve jsou jen 1,4 miliardy korun. Podle odhadů by stát při zvyšujícím se počtu duchovních musel v roce 2015 na jejich platy vydat už 1,6 miliardy.

Předseda výboru Jan Hajda (ČSSD) jako hlavní důvody proti přijetí zákona uvedl například údajný nespravedlivý přístup k restituentům i riziko prolomení Benešových dekretů, protože by se vyrovnání mohlo týkat například zabaveného majetku Řádu německých rytířů. Také náhrada je podle něj nadhodnocena.

Senátor Adolf Jílek (TOP 09) varoval, že pokud parlament zákon nepřijme, čekají stát od příštího roku potíže, když by musel vyplácet další duchovní, protože neexistuje horní limit pro výdaje na jejich platy.

Skupina asi čtyř desítek osobností kulturního, sportovního i veřejného života dnes zároveň zveřejnila prohlášení, v němž mimo jiné uvádějí, že by uvítaly, kdyby restituce nestaly "politickou a ideologickou zbraní" v nadcházejících krajských volbách. Dokument podepsal například herec David Švehlík, Ivan Trojan, herečka Jiřina Jirásková nebo Dagmar Havlová, zpěvačky Lucie Bílá a Pavlína Filipovská.

Navracení církevního majetku, který zabavil komunistický režim, se řeší prakticky od listopadu 1989. Kromě výčtových zákonů, přijatých ještě za federace, ale vesměs bez úspěchu.