Facebook Twitter Mail RSS kanál
Dnes je úterý 20. 8. 2019

Přeskočit navigaci

Nacházíte se zde: Zpravodajství » Články » Poslanci by rozpuštěním Sněmovny skončili a přišli o příjmy

Poslanci by rozpuštěním Sněmovny skončili a přišli o příjmy

Poslanci by rozpuštěním Sněmovny skončili a přišli o příjmy

16.7.2013 10:55, Zdroj: ČTK

Praha - Poslanci by s rozpuštěním Sněmovny skončili a přišli o své příjmy spojené s výkonem mandátu. Zákonodárnou iniciativu by převzal Senát, řada předloh by ale zůstala neprojednána. Volby do dolní komory by se konaly zhruba do dvou měsíců od jejího rozpuštění. Sněmovna bude o tomto návrhu jednat ve středu na žádost opoziční ČSSD, s největší pravděpodobností nemá šanci na schválení.

Ke schválení návrhu na rozpuštění Sněmovny je třeba nejméně třípětinová většina hlasů všech poslanců, tedy 120. K opozici by se tak museli přidat členové dolní komory za ODS nebo TOP 09. Strany bývalé koalice ale deklarovaly, že rozpuštění Sněmovny nepodpoří. Dolní komora by tedy pokračovala.

Pokud ale Sněmovna návrh schválí, rozpouštěl by ji prezident Miloš Zeman. Ústava hovoří o tom, že ji prezident "rozpustí", žádnou lhůtu ale neuvádí. Volby by se konaly do 60 dnů po prezidentově kroku. Dolní komoru není možné podle ústavy rozpustit v tříměsíční lhůtě do konce řádného volebního období, který nastane příští rok na jaře.

Poslanci by rozpuštěním přišli nejen o plat, jehož základní výše činí 55.900 korun měsíčně, ale také například o náhrady. Třeba na reprezentaci a stravování dostává řadový poslanec 8300 korun měsíčně a k tomu ještě náhradu na dopravu v rozmezí od 20.700 do 31.400 korun.

Pokud by nynější Sněmovna zanikla, Senát by převzal podle ústavy i zákonů o parlamentních jednacích řádech jen zákonodárnou iniciativu. Horní komora by schvalovala pouze zákonná opatření, a to výhradně na návrh vlády. Pokud by Sněmovna v povolebním složení tato opatření nepotvrdila, normy by pozbyly platnosti. V Parlamentu je nyní asi 200 zákonů, u nichž ještě neskončil legislativní proces.

O návrzích zákonů, které by Sněmovna stihla schválit ještě před svým rozpuštěním, by senátoři rozhodovali ve stejném režimu jako před každými sněmovními volbami. Normy, které by horní komora schválila beze změn, by putovaly k podpisu prezidenta republiky. Upravené nebo zamítnuté předlohy by takzvaně "spadly pod stůl". Sněmovna v povolebním složení by postoj Senátu nemohla potvrdit, ani přehlasovat.

Předlohy podpořené Senátem by šly k prezidentovi. Pokud by některý z těchto zákonů vetoval v době, kdy už by Sněmovna byla rozpuštěna, poslanci by i v tomto případě nemohli prezidentův postoj zvrátit.

Zákonná opatření by Senát podle ústavy mohl přijímat výhradně na návrh vlády "ve věcech, které nesnesou odkladu a vyžadovaly by jinak přijetí zákona". Tato opatření se nesmějí týkat ústavy, státního rozpočtu, státního závěrečného účtu, mezinárodních smluv a volebního zákona. Po rozpuštění Sněmovny by na Senát přešly také některé pravomoci týkající se zajištění bezpečnosti země.

Další ústavní možnost, že by prezident Sněmovnu rozpustil po trojím neúspěšném pokusu o sestavení vlády, reálná není. Při třetím pokusu totiž hlavě státu navrhuje premiéra šéf dolní komory. Byla by to patrně nynější předsedkyně Miroslava Němcová (ODS), kterou strany bývalé koalice navrhují na premiérku. Ve Sněmovně má slíbenu většinovou podporu 101 hlasů.

Hodnocení článku:

Známkování jako ve škole:

Zatím nehodnoceno.


Komentáře čtenářů

Ještě zde nejsou žádné příspěvky.


Přidat příspěvek

Není povoleno vkládání HTML.

* Údaje označené hvězdičkou a tučně jsou povinné.

Zaokrouhlete a sečtěte (29.5 + 21.1) *

Zpět na přehled