Pohledem vz24: Rok 2011

Rok 2011 byl na události mimořádně bohatý. Bohužel se zdá, že nejvíc zaujaly asi ty smutné zprávy, že jich bylo mnohem víc. Přirozeně, v těchto dnech je nejvíc vidět smrt prezidenta a dramatika Václava Havla, ale odešli i další vynikající spisovatelé, jako Ivan Martin Jirous, Jiří Gruša, z mladších generací Hana Androniková nebo Simona Monyová. Všichni ještě pamatujeme na tragédii ruského hokejového týmu Lokomotivu Jaroslavl, kde zahynuli i tři čeští hokejisté, vraždu devítileté Aničky Janatkové, úmrtí exministrů Eduarda Janoty, Jiřího Dientsbiera, výtvarníka Zdeňka Milera či emoce vzbuzujícího Ctirada Mašína.

Událo se toho však samozřejmě mnohem víc. Například vláda Petra Nečase prožila výměnu šesti ministrů, přežila pokus o vyslovení nedůvěry a nakonec po náročných obstrukcích ze strany opozice schválila několik důležitých reforem. Pojďme si proto nyní přiblížit, co se odehrálo na našem písečku. Stalo se hodně věcí, především co se korupčních skandálů týká.

Hned v lednu upozornili reportéři z MF Dnes, že několika lidem blízkým ČSSD a přímo i samotnému expremiérovi (tehdy ve funkci ministra vnitra) Stanislavu Grossovi přibyly před 11 lety na účtech zajímavé vysoké částky související s privatizací Mostecké uhelné společnosti. Případ byl vyšetřován ve spolupráci se švýcarskou prokuraturou, která v říjnu obvinila sedm lidí z praní špinavých peněz, mezi nimi i člena Mezinárodního měnového fondu, Belgičana Jacquese de Groota, jenž byl členem dozorčí rady MUS. České úřady pak stály před zapeklitou otázkou – jak dostat ze Švýcarska 12 miliard korun?

V únoru kromě stávky lékařů, kterou ministr Leoš Heger vyřešil podepsáním memoranda o zvýšení platů (díky čemuž si lékaři měsíčně přijdou na 5 – 8 000 korun víc, do dvou let mají dostat 1,5 až trojnásobek průměrného platu v ČR, přesto v listopadu vyšli do ulic znovu), opustila někdejší nejvyšší státní zástupkyně Renáta Vesecká i úřad řadové zástupkyně. Odůvodnila to působením ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila ve své funkci. Vesecká byla spojována s představiteli tzv. justiční mafie, soud v této kauze však vyhrála. Ministr Pospíšil pak odvolal i pražského vrchního zástupce Vlastimila Rampulu, jenž ovlivňoval jednání svých podřízených během soudních sporů. Státní zastupitelství v Českých Budějovicích také v únoru obžalovalo 54 lidí kvůli podezření z manipulací se stavebními zakázkami týkající se Ministerstva obrany.

Březen se nesl ve znamení vládní krize. Odstartovaly ji Věci veřejné, když Jaroslav Škárka a Kristýna Kočí obvinili neoficiálního šéfa strany Víta Bártu, že si vysokými částkami kupoval jejich loajalitu. Záhy se objevily podivné odposlechy, kdy se členové VV nahrávali během rozhovorů navzájem, aby vše dorazil dokument, v němž Bárta přiznává, že do politiky vstoupil proto, aby získal ekonomickou moc. To už jako ministr dopravy nemohl unést a rezignoval, přesto se krátce na to stal šéfem poslaneckého klubu VV místo ze strany vyloučené Kočí.

Na jaře pak také konečně po desetiletí příprav proběhly státní maturity. Neuspělo u nich 19,5 % studentů, každý desátý student k nim pak nebyl připuštěn, přesto je ministr školství Josef Dobeš hodnotil jako úspěšné. Ministerstvo školství však pod Dobešem vůbec neprožilo šťastný rok – učitelé stávkovali, studenti psali otevřené dopisy, jako poradce si ministr přizval kontroverzního Ladislava Bátoru (jenž v listopadu školství po hrubých urážkách místopředsedy vlády Karla Schwarzenberga zase opustil). V posledních dnech se zdá, že rezort školství přijde o miliardy z EU pro chyby a prodlevy v čerpání dotací. Uvidíme, jak dlouho Josef Dobeš v úřadu vydrží. Že by se z něj stal první padlý ministr 2012? Koaliční kolegové z TOP 09 po jeho hlavě volají.
Složitý rok prožili i exministr obrany Martin Barták a majitel firmy MPI Group Michal Smrž, kteří podle neoficiálních informací byli v souvislosti s armádní zakázkou na nákup tatrovek obviněni z pokusu o podvod a přijímání úplatků.

Další velkou podezřelou armádní zakázkou (Ministerstvo obrany, zvlášť když v jeho čele stojí Alexandr Vondra, jenž si sebou přinesl aféru ProMoPro, si opravdu nevydechlo!) byl nákup Pandurů. Bývalý zaměstnanec firmy Steyr podle deníku Právo vypověděl, že blízký spolupracovník premiéra Mirka Topolánka Marek Dalík v roce 2007 požadoval 18 milionů eur (asi půl miliardy korun) za to, že česká vláda bude pokračovat v projektu nákupu obrněných vozů.

V létě, po stávce odborů, kdy poprvé v historii nejezdilo ani pražské metro, sice proběhla menší okurková sezóna, ale pak v srpnu v Sazce padl Aleš Hušák. Sazka skončila v konkurzu a v září byla prodána finančním skupinám PPF a KKCG za 3,81 miliardy korun. Dne 15. září Hušáka napodobil Martin Roman ve společnosti ČEZ. Po jeho odchodu navíc začaly na povrch vyplouvat zajímavé detaily ze spolupráce firem ČEZ a Škoda, kde Roman působil předtím.

Pokračovalo vyšetřování kauzy opencard. Protikorupční policie už obvinila pět úředníků z pražského magistrátu, stejně jako se v Praze stále řeší, jak je možné, že tunel Blanka stojí tolik. Na podzim se objevila další problematická zakázka pražského dopravního podniku. Ukázalo se, že část z desítek milionů korun, které platí za výrobu jízdenek (17 haléřů z každé), končí na Panenských ostrovech. Kvůli podezření z korupce byl na Vánoce ve vazbě i ředitel pražské městské policie Vladimír Kotrouš, dva bývalí manažeři a někdejší právník Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).

Evropské rozměry nabrala během podzimu i aféra IZIP. Řeší ji i Evropský parlament, když dva čeští europoslanci (Miroslav Ouzký a Milan Cabrnoch z ODS) vlastnictví akcií IZIP ani nepřiznali. A těsně předtím, než se VZP rozhodla celý projekt zrušit, převedli své akcie na tajemnou švýcarskou firmu eHI eHealth International. Tím se VZP a potažmo i vláda dostaly do šachu – projekt zrušit pod hrozbou miliardové arbitráže nešlo. Obě strany se však předběžně dohodly, že vypovězení smlouvy uzavřené do roku 2015 by bylo možné sešestiměsíční výpovědní lhůtou od pololetí 2012. Zda se to podaří právně zakotvit, už tak jisté není.

Autor: David Lancz, redaktor vz24