Facebook Twitter Mail RSS kanál
Dnes je pondělí 27. 5. 2019

Přeskočit navigaci

Nacházíte se zde: Zpravodajství » Články » Po rozpuštění Sněmovny bude zákony omezeně schvalovat Senát

Po rozpuštění Sněmovny bude zákony omezeně schvalovat Senát

Po rozpuštění Sněmovny bude zákony omezeně schvalovat Senát

18.8.2013 09:57, Zdroj: ČTK

Praha - Po pravděpodobném rozpuštění Sněmovny nezanikne možnost přijímat zákony, byť bude omezena. Zákonodárnou iniciativu převezme Senát, který by mohl schvalovat takzvaná zákonná opatření. Aby zůstala v platnosti, nová dolní komora by je musela potvrdit na první povolební schůzi. Pokud by to neudělala, opatření by účinnosti pozbyla.

Zákonná opatření by Senát projednával výhradně na návrh vlády, byť je v demisi, "ve věcech, které nesnesou odkladu a vyžadovaly by jinak přijetí zákona", uvádí ústava. Opatření se nesmějí týkat ústavy, státního rozpočtu, státního závěrečného účtu, mezinárodních smluv a volebního zákona.

Premiér Jiří Rusnok už dříve možnost předložení zákonných opatření nevyloučil. Kabinet by ale tento institut využil podle něho jen ve výjimečném případě. Ministerstvo zdravotnictví už ohlásilo, že by zákonným opatřením chtělo v souvislosti s verdiktem Ústavního soudu snížit zdravotnické poplatky z nemocnici ze 100 na 60 korun denně. Pokud by se záležitost neřešila, lidé by od ledna za hospitalizaci neplatili vůbec.

O způsobu přijímání zákonných opatření pojednává senátní jednací řád. Proces je v některých částech odlišný od běžného schvalování předloh. Senát může zákonné opatření vrátit kabinetu k dopracování. Podobný princip platí i ve Sněmovně a podle pozorovatelů jde fakticky o měkčí formu zamítnutí.

Pokud na plénu Senátu padne k zákonnému opatření byť jen jeden pozměňovací návrh, jednání o vládní normě se na den přeruší, aby měli zákonodárci čas se z navrhovanými změnami seznámit. Teprve potom se hlasuje. Zákonná opatření, stejně jako zákony, podepisuje prezident. Podpis pak připojuje taky premiér.

Zrychleně jedná horní komora o zákonných opatřeních za ohrožení státu a válečného stavu. Výbory je neprojednávají, Senát o nich musí rozhodnout do 72 hodin od předložení. Jednací řád pro tyto případy také omezuje délku a počet vystoupení senátorů v rozpravě.

Sněmovna by měla o rozpuštění, které je cestou k předčasným volbám, rozhodnout v úterý. Fakticky ale komoru rozpustí až prezident Miloš Zeman, v ústavě na tento krok lhůtu nemá. Zeman taky vyhlásí termín předčasných voleb, musejí se konat do 60 dnů od zániku nynější dolní komory. Už ohlásil, že by se mohly uskutečnit 25. a 26. října.

O návrzích zákonů, které Sněmovna stihla schválit ještě před svým rozpuštěním, budou senátoři rozhodovat podle jednoho z výkladů ústavy ve stejném režimu jako před každými sněmovními volbami. Normy, které by horní komora schválila beze změn, by putovaly k podpisu prezidenta republiky. Upravené nebo zamítnuté předlohy by takzvaně "spadly pod stůl". Sněmovna v povolebním složení by postoj Senátu nemohla potvrdit, ani přehlasovat. Normy by musely být předloženy znovu, legislativní proces by běžel od začátku.

Předlohy podpořené Senátem by šly k prezidentovi. Pokud by některý z těchto zákonů vetoval v době, kdy už by Sněmovna byla rozpuštěna, poslanci by i v tomto případě nemohli prezidentův postoj zvrátit.

Pokud bude Sněmovna rozpuštěna, je jisté, že pod stůl spadnou desítky norem. Jde o předlohy, které v dolní komoře leží a poslanci je nestihli dovést ke schválení nebo zamítnutí.

Hodnocení článku:

Známkování jako ve škole:

Zatím nehodnoceno.


Komentáře čtenářů

Ještě zde nejsou žádné příspěvky.


Přidat příspěvek

Není povoleno vkládání HTML.

* Údaje označené hvězdičkou a tučně jsou povinné.

Zaokrouhlete a sečtěte (33.4 + 4.3) *

Zpět na přehled