Facebook Twitter Mail RSS kanál
Dnes je sobota 20. 7. 2019

Přeskočit navigaci

Nacházíte se zde: Zpravodajství » Články » Odborníci se přou o navrhované změny v maturitě z jazyků

Odborníci se přou o navrhované změny v maturitě z jazyků

Odborníci se přou o navrhované změny v maturitě z jazyků

11.3.2019 16:48, Zdroj: ČTK

Praha - Odborníci ve vzdělávání a různá sdružení učitelů se přou o změny ve státních maturitách. Zatímco například Asociace češtinářů a Asociace metodiků cizího jazyka AMATE nechtějí, aby se slohy a ústní zkoušky přesunuly na úroveň škol, Společnost učitelů českého jazyka a literatury nebo obecně prospěšná společnost EDUin návrh na omezení státních maturit na didaktické testy uvítaly. Podle nich není pravda, že je centrální hodnocení objektivnější, jak tvrdí jeho zastánci. Vyplývá to z tiskové zprávy, kterou dnes ČTK poslali zástupci společnosti EDUin.

Ministerstvo školství nedávno zveřejnilo návrh novely zákona, podle kterého by se státní maturity měly omezit na didaktické testy. Písemné práce a ústní zkoušky z češtiny a cizích jazyků by se tak od jara 2021 vrátily na úroveň škol. Návrh je nyní v připomínkovém řízení. Učitelé českého jazyka na něj ale nemají jednotný názor. Podle některých by změny měly negativní dopady na úroveň i objektivitu zkoušek. Toho se obává i Asociace metodiků cizího jazyka. Společně s dalšími sdruženími proto minulý týden vyzvala ministra školství Roberta Plagu (ANO) k další diskusi o možných změnách.

Podle EDUin data potvrzují, že argumenty o větší spravedlnosti centrálního hodnocení nejsou pravdivé, a naopak se ukazuje, že způsob tohoto známkování není moc předvídatelný. "V centru (Cermat) se hodnotilo v roce 2013 a potom znovu v letech 2017 a 2018, ve školách v období 2014 až 2016. Největší (meziroční) rozdíl mezi procenty propadovosti vyprodukovanými centrem činil 1,33 procenta, zatímco hodnocení na školách mělo výkyvy jen do rozsahu 0,45 procenta, tedy takřka třikrát menší," uvedl EDUin. Vyplývá to z analýzy Oldřicha Botlíka, který se dlouhodobě věnuje měření výsledků vzdělávání.

Zastánci známkování v Cermatu chtějí podle společnosti EDUin zabránit tomu, aby odmaturovali žáci, jejichž práce jsou na pomezí mezi úspěchem a neúspěchem. Podle Botlíka ovšem takových maturantů příliš mnoho není. Hodnocení na úrovni škol by proto považoval za smysluplnější. "Při hodnocení na školách zmizí nejen dodávání výsledků v posledních hodinách před ústní zkouškou. Zásadní změnou je především posílení odpovědnosti hodnotitelů: budou moci (a současně muset) svým žákům ukázat, které případné nedostatky jejich slohových prací vedly k horšímu hodnocení," řekl.

Didaktický test z češtiny nezvládlo loni na jaře 10,4 procenta maturantů. Alespoň u jedné ze tří částí zkoušky z českého jazyky, tedy testu, slohu či ústní zkoušky, neuspělo podle Cermatu 14,7 procenta maturantů. Předloni to bylo o 0,6 procentního bodu méně. V roce 2016 propadlo z češtiny 12,1 procenta těch, kteří poprvé přišli k maturitě, a v roce 2013 jich bylo neúspěšných 6,1 procenta.

Celkový podíl středoškoláků, kteří se poprvé přihlásili k maturitě a neuspěli u ní, činil loni na jaře 25,3 procenta těch, kteří ke zkoušce přišli. Neúspěšnost maturantů roste každoročně od roku 2011, kdy začaly fungovat státní maturity. Výjimkou byl pouze rok 2013, ve kterém podíl neúspěšných studentů meziročně mírně klesl.

Hodnocení článku:

Známkování jako ve škole:

Zatím nehodnoceno.


Komentáře čtenářů

Ještě zde nejsou žádné příspěvky.


Přidat příspěvek

Není povoleno vkládání HTML.

* Údaje označené hvězdičkou a tučně jsou povinné.

Zaokrouhlete a sečtěte (16.5 + 33.7) *

Zpět na přehled