Facebook Twitter Mail RSS kanál
Dnes je pondělí 22. 7. 2019

Přeskočit navigaci

Nacházíte se zde: Zpravodajství » Články » Jak se bránit pokud zadavatel nevyhoví námitkám uchazeče?

Jak se bránit pokud zadavatel nevyhoví námitkám uchazeče?

Jak se bránit pokud zadavatel nevyhoví námitkám uchazeče?

9.3.2013 10:42, Zdroj: vz24.cz

2. díl seriálu k novele zákona o veřejných zakázkách a otázkám týkajícím se této problematiky tentokrát na hlavní téma „Jak správně přečíst zadávací dokumentaci a vypracovat nabídku".

Pokračování předchozího dílu "Námitky a jak na ně?", který vyšel dne 2. 3. 2013.

Podali jste námitku, kterou vám zadavatel zamítnul ? Myslíte si, že zadavatel porušuje zákon ? V tomto příspěvku se dozvíte přehled právních možností jak se dále bránit proti rozhodnutí zadavatele, kterým nevyhověl vašim námitkám.

Návrh k ÚOHS

Návrh k ÚOHS (Úřad pro ochranu hospodářské soutěže) je možné podat proti všem úkonům zadavatele, které vylučují, nebo by mohly vyloučit zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace a v jejichž důsledku hrozí nebo vznikla navrhovateli újma na jeho právech.

Návrh je možné podat zejména proti:

  • zadávacím podmínkám,
  • obsahu oznámení nebo výzvy o zahájení zadávacího řízení,
  • vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení,
  • rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky,
  • použití druhu zadávacího řízení.

Návrh lze podat před uzavřením i po uzavření smlouvy, po uzavření smlouvy však již pouze:

  • proti uzavření smlouvy bez předchozího uveřejnění zadávacího řízení,
  • proti porušení zákazu uzavření smlouvy stanovenému tímto zákonem nebo předběžným opatřením,
  • proti postupu zadavatele podle § 82 odst. 3 ZVZ.

Předběžné opatření

Účastník je oprávněn navrhnout Úřadu vydání předběžného opatření v rozsahu nezbytně nutném k zajištění účelu řízení. Předběžné opatření může Úřad nařídit také z moci úřední.

Předběžné opatření je dvojího druhu:

  • zákaz uzavřít smlouvu a
  • pozastavení zadávacího řízení nebo soutěže o návrh.

Náležitosti návrhu na vydání předběžného opatření jsou následující:

  • identifikace navrhovatele,
  • identifikace věci, které se týká,
  • identifikace toho, co se navrhuje,
  • označení správního orgánu, jemuž je návrh určen,
  • podpis osoby, která jej činí,
  • označení zadavatele,
  • v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku hrozí navrhovateli bezprostředně újma na jeho právech,
  • označení důkazů a
  • označení toho, čeho se navrhovatel předběžným opatřením domáhá.

Pokud návrh nemá tyto náležitosti, Úřad předběžné opatření nenařídí. Obrana proti nařízenému předběžnému opatření je: odvolání, které však nemá odkladný účinek.

Rozklad

Obranou proti rozhodnutí ÚOHS je rozklad. Stěžovatel je oprávněn podat proti rozhodnutí ÚOHS rozklad podle § 152 zák. č. 500/2004 Sb., správního řádu. O rozkladu rozhoduje předseda ÚOHS, návrh na rozhodnutí předkládá předsedovi ÚOHS pětičlenná rozkladová komise. Vzhledem k tomu, že se na rozklad použijí přiměřeně ustanovení o odvolání (tedy § 81 a násl. správního řádu), má rozklad odkladný účinek, který může správní orgán vyloučit pouze ze zákonem stanovených důvodů.

V řízení o rozkladu lze rozhodnutí ÚOHS učiněné v prvoinsačním řízení:

  • zrušit nebo
  • změnit, pokud se tím plně vyhoví rozkladu a jestliže tím nemůže být způsobena újma žádnému z účastníků, ledaže s tím všichni, jichž se to týká, vyslovili souhlas, nebo
  • rozklad zamítnout.

Správní žaloba

Proti pravomocnému rozhodnutí ÚOHS lze dále podat žalobu ke Krajskému soudu v Brně. Postupuje se podle SŘS (zák. č. 150/2002 Sb., soudní řád správní). Žaloba nemá odkladný účinek, soud však může žalobě odkladný účinek na návrh žalobce a po vyjádření žalovaného přiznat, na jeho přiznání ale není právní nárok.

Soud může předběžným opatřením:

  • pozastavit vykonatelnost rozhodnutí ÚOHS nebo zadavatele,
  • zakázat zadavateli uzavřít smlouvu či
  • jinak dočasně upravit poměry účastníků tak, aby odvrátil hrozící vážnou újmu (§ 38 SŘS).

Dokud soud nerozhodl, může odpůrce (ÚOHS) vydat nové rozhodnutí, jimž navrhovatele uspokojí, nezasáhne-li tímto postupem práva nebo povinnosti třetích osob (§ 62 SŘS). Postupuje pak podle ustanovení správního řádu o přezkumném řízení (§ 153 správního řádu).

Lhůta pro podání žaloby jsou 2 měsíce poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem.

Soud může rozsudkem:

  • zrušit napadené rozhodnutí pro nezákonnost nebo pro vady řízení. Zruší-li soud rozhodnutí, vysloví současně, že se věc vrací k dalšímu řízení žalovanému – Úřadu. Ten je rozhodnutím soudu vázán.
  • upustit od potrestání nebo
  • snížit trest, byl-li trest uložen ve zjevně nepřiměřené výši,
  • zamítnout žalobu v případě, že není důvodná.

Kasační stížnost

Poslední eventualitou, kterou má stěžovatel (navrhovatel) možnost využít, aby se domohl svého domnělého práva, je kasační stížnost. Kasační stížnost podle § 102 a násl. SŘS je opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví, jímž se účastník řízení, z něhož toto rozhodnutí vzešlo, nebo osoba zúčastněná na řízení (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení soudního rozhodnutí. Stěžovatel musí být povinně zastoupen advokátem.

Kasační stížnost musí být podána do dvou (2) týdnů po doručení rozhodnutí. Podává se u Krajského soudu v Brně. Řízení probíhá u Nejvyššího správního soudu v Brně.

Důvody, na základě kterých je možné podat kasační stížnost, jsou taxativně uvedeny v § 103 SŘS – např.

  • tvrzení, že rozhodnutí je nezákonné,
  • řízení bylo vadné,
  • řízení bylo zmatečné apod.

Stížností se lze domáhat pouze zrušení rozhodnutí.

Nejvyšší správní soud rozhoduje rozsudkem a to tak, že buď:

  • rozhodnutí zruší a věc vrátí Krajskému soudu, nebo
  • stížnost zamítne.

Autor: JUDr. Jaroslav Bursík, advokát, AK BURSÍK

 

Hodnocení článku:

Známkování jako ve škole:

Zatím nehodnoceno.


Komentáře čtenářů

Ještě zde nejsou žádné příspěvky.


Přidat příspěvek

Není povoleno vkládání HTML.

* Údaje označené hvězdičkou a tučně jsou povinné.

Zaokrouhlete a sečtěte (16.9 + 38.5) *

Zpět na přehled