Hlasování o novele ukáže bojovníky s korupcí, míní sdružení

Na blížícím se hlasování sněmovny o protikorupční novele zákona o veřejných zakázkách se ukáže, kdo z poslanců je skutečně odhodlán s korupcí bojovat a kdo ne, řekli dnes novinářům zástupci sdružení Veřejnost proti korupci. Záležet podle nich bude na tom, kdo podpoří senátní změny zajišťující plné rozkrytí vlastnické struktury vítězů tendrů na veřejné zakázky. Podle zmocněnce Veřejnosti proti korupci Jana Šterna už například vicepremiérka Karolína Peake (VV) dala svým prohlášením, že bude podporovat původní sněmovní verzi, najevo fakt, že vláda o boj s korupcí jednoznačně nestojí.

Podle právničky Hany Marvanové vláda v této otázce nerespektuje ani doporučení vlastního poradního orgánu, Národní ekonomické rady vlády (NERV). Ten už loni v létě ministrům sdělil, že při veřejných zakázkách je nezbytné, aby bylo u vítězů soutěží možné rozkrýt jejich vlastnickou strukturu až ke konkrétním fyzickým osobám.

"Opět se rozhoří boj sil, které proti korupci stojí a které ne," poznamenal Štern k blížícímu se novému sněmovnímu projednávání novely, původně připravené ministerstvem pro místní rozvoj. Už předcházející jednání sněmovny provázely ostré spory o konkrétní podobu novely, která například ruší možnost vypisování zakázek tak, aby je získala předem vybraná firma, nebo takzvané losovačky.

Sněmovna také odsouhlasila, že firma, která získá veřejnou zakázku bude muset předložit seznam všech svých subdodavatelů, kterým uhradila více než deset procent z celkové ceny zakázky. U zakázky nad 300 milionů korun by se to týkalo už subdodavatelů, kteří zajistili více než pět procent zakázky. Veřejnost proti korupci se spolu s nevládním Nadačním fondem proti korupci (NFPK) podílela na vzniku prvního návrhu novely, kde se předpokládalo plné rozkrytí.

Senát normu sněmovně vrátil s tím, že do ní zakotvil povinnost těchto firem rozkrýt celou svou vlastnickou strukturu. Podle senátního návrhu by měli zadavateli zakázky předložit soupis případných anonymních akcionářů, tichých společníků nebo osob, které se podílejí na zisku společnosti, aniž v ní figurují. "Pro mě je ten návrh administrativně náročný, špatně prokazatelný a zkomplikuje život normálním firmám," varuje před tím ale ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský (Věci veřejné). Sněmovna bude o normě opět hlasovat na přelomu ledna a února.

Senátní verzi ale kritizuje ředitel Transparency International (TI) David Ondráčka. "Řešení vlastnické struktury do zákona o veřejných zakázkách nepatří," uvedl. Řešením by mohl být podle expertů zákon o transparentnosti právnických osob, který nyní připravuje ministerstvo spravedlnosti.

Marvanová dnes takovou interpretaci odmítla s tím, že zákon se bude týkat všech společností a nemůže jim ukládat povinnost zpřístupnit informace o koncových vlastnících a beneficiantech, tedy konkrétních fyzických osobách. Pro účely soutěže o veřejné zakázky však právě v zákoně o nich musí být tato povinnost stanovena.

Původní verzi vzešlou ze sněmovny na rozdíl od Veřejnosti proti korupci podporuje expertní skupina Platformy pro transparentní veřejné zakázky. Podle expertů platformy může totiž senátní ustanovení paradoxně omezit hospodářskou soutěž. Řada firem například v automobilovém průmyslu nebo ve stavebnictví by se prý totiž kvůli složitým dodavatelským řetězcům a z toho vyplývající vysoké administrativní zátěže při soutěžích raději tendrů neúčastnila.