Facebook Twitter Mail RSS kanál
Dnes je čtvrtek 20. 6. 2019

Přeskočit navigaci

Nacházíte se zde: Zpravodajství » Články » Cestující už jen vzpomínají i na Albatrosy, Hurvínky či Bardotky

Cestující už jen vzpomínají i na Albatrosy, Hurvínky či Bardotky

Cestující už jen vzpomínají i na Albatrosy, Hurvínky či Bardotky

8.8.2018 09:00, Zdroj: ČTK

Praha - Vizitky známých českých lokomotiv a motorových vozů, které již nejsou v běžném provozu (10. srpna skončí pravidelný provoz pantografových elektrických jednotek, zvaných "pantograf" nebo "žabotlam"; řazeno podle začátku výroby):

 

Albatros (parní lokomotiva řady 498.0) - Jednu z technicky nejvyspělejších parních lokomotiv tuzemské provenience vyrobila plzeňská Škodovka v letech 1945 až 1947 v celkem 40 exemplářích. Typický pro ni byl modro-bílý nátěr, který ji vynesl přezdívku Albatros. Tříválcový parní stroj dokázal lokomotivě udělit rychlost až 120 kilometrů v hodině. Doménou Albatrosů bylo tahání těžkých rychlíků na hlavních tratích. Vylepšená varianta lokomotiv, označovaná jako řada 498.1, stanovila v roce 1964 dosud platný rychlostní rekord čs. parních lokomotiv, který má hodnotu 162 kilometrů v hodině. Albatrosy byly u ČSD v pravidelném provozu do druhé poloviny 70. let.

 

Hurvínek (motorový vůz řady 801) - Dvounápravový motorový vůz, v železničářském žargonu přezdívaný "Hurvínek," se vyráběl v letech 1948 až 1956, celkem jich vzniklo 549 kusů. Červeně natřené vozy sloužily prakticky ve všech depech ČSD a na dlouhá léta byly páteří osobní dopravy na lokálních tratích. Teprve v polovině 80. let je nahradila modernější varianta motorových vozů. Přezdívku "Hurvínek" vůz dostal podle dřevěných lavic v interiéru. Hranatý tvar skříně mu vynesl také přezdívky "Kredenc" nebo "Splašená bedna".

 

Papoušek (parní lokomotiva řady 477) - Lokomotivy, odborníky označované za parostrojní vrchol v českých zemích, vyrobila pražská továrna ČKD ve dvou mírně odlišných sériích v letech 1951-1952 a 1955. Celkem jich vzniklo šest desítek, přezdívku získaly nejspíše podle pestrého nátěru. Tendrová lokomotiva, u které je vůz na uhlí její nedílnou součástí, byla určena pro osobní dopravu na příměstských tratích, ale i pro tahání rychlíků. S postupující elektrifikací pak byly tyto lokomotivy přesouvány na méně významné tratě a začátkem 70. let začalo jejich vyřazování, přestože za sebou měly maximálně dvě dekády služby. Poslední skončila v pravidelném provozu v roce 1979 na trati z Kolína do Kutné Hory a Čáslavi.

 

Bobina (elektrická lokomotiva řady 140) - Univerzální čtyřnápravové lokomotivy na stejnosměrný proud vznikaly v letech 1953 až 1958 v plzeňské Škodovce (tehdy Závody V. I. Lenina), kde jich vyrobili stovku. Charakteristická pro ně byla šestice kulatých oken na bocích strojovny a také elegantní vícebarevné lakování - modro-krémové a později zeleno-hráškové. Sloužily hlavně v rychlíkové dopravě na hlavních tratích, ale bylo je možné spatřit i v čele lehčích nákladních vlaků. Od 90. let byly na českých tratích k vidění jen vzácně, nyní slouží prakticky již jen jako historické vozy. Přezdívku "Bobina" dostaly podle uspořádání podvozku označovaného šifrou Bo'Bo'.

 

Singrovka (motorový vůz řady 820) - Československé státní dráhy zamýšlely původně tento vůz jako náhradu menších Hurvínků, od kterých se liší jak velikostí, ale také uspořádáním podvozků (má dva dvounápravové). Mezi roky 1959 a 1964 vyrobili v závodě Vagonka Tatra Studénka 122 motorových vozů první série, v provozu se ovšem ukázala řada nedostatků. Původně plánovaná druhá série se tak nakonec vůbec nevyráběla, vzniklo nicméně přes sedm stovek přípojných a poštovních vozů, které byly s těmi motorovými tvarově i barevně sladěné. Poslední "Singrovka" dojezdila v pravidelném provozu v roce 2002.

 

Bardotka, Zamračená (motorové lokomotivy řad 749 a 751) - Tyto čtyřnápravové univerzální lokomotivy s elektrickým přenosem výkonu vyráběla ČKD v letech 1966 až 1971. Celkem jich vzniklo přes 300. Přezdívku "Bardotka" dostala podle vyklenuté přední části kabiny, jež může evokovat ňadra. Střecha přesahující nad čelní okna vynesla lokomotivě i přezdívku "Zamračená". Část z nich byla osazena systémem pro vytápění souprav a pod číselným označením 749 byly využívány v osobní dopravě. Řada 751 bez topného systému se používala u nákladních vlaků. České dráhy provoz strojů řady 749 od přelomu tisíciletí postupně omezovaly, v pravidelném provozu skončily v prosinci 2013. Dnes má ještě nákladní dopravce ČD Cargo několik lokomotiv na jihu Čech.

Hodnocení článku:

Známkování jako ve škole:

Zatím nehodnoceno.


Komentáře čtenářů

Ještě zde nejsou žádné příspěvky.


Přidat příspěvek

Není povoleno vkládání HTML.

* Údaje označené hvězdičkou a tučně jsou povinné.

Zaokrouhlete a sečtěte (31.5 + 24.0) *

Zpět na přehled