Facebook Twitter Mail RSS kanál
Dnes je středa 19. 12. 2018

Přeskočit navigaci

Nacházíte se zde: Zpravodajství » Články » Ani napotřetí u maturity od r. 2011 neuspěla 4 procenta žáků

Ani napotřetí u maturity od r. 2011 neuspěla 4 procenta žáků

Ani napotřetí u maturity od r. 2011 neuspěla 4 procenta žáků

5.10.2018 08:39, Zdroj: ČTK

Praha - Kolem čtyř procent středoškoláků neuspělo v minulých letech ani u třetího pokusu státní maturity. Od roku 2011, kdy začaly fungovat, do loňska se podíl neúspěšných každý rok mírně zvyšoval. Celkem tak z maturitních oborů odešlo bez řádně ukončeného vzdělání 23.748 lidí, podobné množství maturantů se ke zkoušce ani nedostavilo. Vyplývá to ze statistik, které ČTK poskytla mluvčí Cermatu Petra Hátlová.

Podíl maturantů v každém ročníku od zavedení státních maturit mírně vzrostl. Zatímco z těch, kteří šli poprvé k maturitám v roce 2011, neuspěla ani na poslední pokus 3,4 procenta žáků, v roce 2016 to bylo 5,1 procenta.

V ročníku, který maturoval před dvěma roky, nezvládlo zkoušku ani napotřetí 3548 středoškoláků z celkem 70.174 lidí. O pět let dříve skládalo maturitu 98.820 žáků a ani napotřetí ji nezvládlo 3394.

Mezi roky 2011 a 2017 se přihlásilo k maturitě celkem 642.300 středoškoláků. Ani na třetí pokus státní zkoušku neudělalo přibližně 3,7 procenta z nich, tedy 23.748 žáků. Další asi tři až čtyři procenta studentů k maturitě vůbec nepřišla, uvedla Hátlová.

Každý student má na složení státní maturity tři pokusy. K prvnímu pokusu musí jít vždy v prvním jarním zkušebním období po ukončení posledního ročníku školy. Další dva pokusy musí stihnout nejpozději do pěti let poté. Opravná zkouška se skládá pouze z předmětů, ve kterých středoškolák neuspěl. Pokud se zkouška nepovede ani napotřetí, může se žák domluvit s ředitelem na zařazení zpět do čtvrtého ročníku nebo si podat opět přihlášku na střední školu.

Současné nastavení maturit kritizuje řada učitelů i odborníků na vzdělávání. Poukazují na to, že přibývá maturantů, kteří u zkoušek neuspějí. Ministr školství Robert Plaga (ANO) proto avizoval, že na podzim vypracuje návrh změn ve zkouškách. Jejich jedna úroveň podle něj nemůže vyhovovat všem. Někteří odborníci se domnívají, že by na učilištích byla vhodnější mistrovská zkouška.

Státní maturita se nyní skládá z testu, písemné a ústní zkoušky. Plaga již dříve řekl, že by byl pro zúžení jen na didaktické testy. Uvedl, že by se písemné práce z češtiny nemusely opravovat centrálně. Zkouška by podle něj mohla mít podobu takzvaného adaptivního testu, ze kterého by středoškoláci dostávali bodové ohodnocení.

Podle statistik Cermatu neuspělo u maturity v roce 2011 napoprvé 15 procent lidí, v roce 2016 to bylo 19 procent a loni 18 procent. Přibližně pět až šest procent neúspěšných z prvního termínu složilo zkoušku v následujícím roce.

Letos na jaře mírně vzrostla neúspěšnost u maturity z češtiny i matematiky, která má být od roku 2020 povinná pro gymnázia a lycea a o rok později pro všechny ostatní s výjimkou zdravotnických, sociálních a uměleckých oborů. Didaktický test z češtiny nezvládlo 10,4 procenta maturantů, tedy o 0,7 procentního bodu víc než loni. Z matematiky propadlo 22,3 procenta maturantů, což je o 0,6 procentního bodu víc než loni. Celkovou neúspěšnost Cermat nezveřejnil.

V podzimním termínu na začátku září, kdy se konají převážně opravné zkoušky, nesložilo maturitu z češtiny podle předběžných výsledků 28,7 procent a z matematiky zhruba 60 procent lidí. Výsledek češtiny je o dva procentní body lepší než loni, v matematice je s loňskem srovnatelný. Definitivní výsledky z tohoto termínu zkoušek budou k dispozici koncem listopadu, dodala Hátlová.

Hodnocení článku:

Známkování jako ve škole:

Zatím nehodnoceno.


Komentáře čtenářů

Ještě zde nejsou žádné příspěvky.


Přidat příspěvek

Není povoleno vkládání HTML.

* Údaje označené hvězdičkou a tučně jsou povinné.

Zaokrouhlete a sečtěte (38.3 + 49.7) *

Zpět na přehled